Tribunál v Haagu řídí CIA a MI-6 Tisk

Středa, 26. října 2011 / Boris Aleksić



Od okamžiku založení Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY nebo Haagský tribunál) v r. 1993 se začala objevovat svědectví o jeho ovlivňování vládami řady západních států. Americké a britské tajné službě bylo nařízeno vzít tento dočasný soud pod svoji kontrolu a používat ho s cílem dokončit rozpad Jugoslávie a Srbska – proces, který začal v 90. letech minulého století…

Tribunál začal chrlit obvinění proti Srbům jako na běžícím pásu. Západním zájmům sloužící srbská vláda, která se dostala k moci v říjnu 2000, předala tomuto tribunálu

absolutně celé srbské politické a vojenské vedení, které zemi a národ bránilo.

Ani jeden stát na světě nic podobného neudělal! Ze 141 obvinění Haagského tribunálu jich bylo 95 vzneseno proti Srbům, což představuje 70% žalob (1). Podle rozsudků tohoto tribunálu byli Srbové odsouzeni na 1000 let odnětí svobody.

Z těch Srbů, na které tribunál vydal zatykač, bylo zavražděno nebo zemřelo 14 lidí. Haagským prokurátorům předaly prozápadní síly v Bělehradu prakticky celou tajnou dokumentaci státní bezpečnosti, vojenské rozvědky a Nejvyšší rady obrany Srbska. A zároveň Haagský tribunál nepřijal k posouzení zločiny NATO proti srbskému národu, ani většinu zločinů, spáchaných na Srbech během etnicko-náboženských lokálních válek v prostoru bývalé Jugoslávie.

Vzniká otázka: Kdo formuloval žaloby a řídil činnost Haagského tribunálu celé tyto roky?

Podle údajů, uvedených Florance Artman, bývalou poradkyní hlavního prokurátora ICTY pro Balkán Carly del Ponte a její tiskovou mluvčí, od samého počátku ovlivňovaly práci prokuratury Haagského tribunálu americké a britské výzvědné služby. Ve své knize „Mír a trest“ Artman uvádí, že v druhé polovině r. 1994, kdy „tribunál konečně začal pracovat“, dorazilo na prokuraturu ICTY 22 funkcionářů, vybavených vším potřebným, aby ji mohli poskytnout pomoct (2). Vojenští analytici, právníci, a v podstatě agenti výzvědných struktur, v tribunálu pracovali nepřetržitě a plnili úkoly, kterými je pověřily jejich vlády (3). Tím získali anglosasové v tribunálu obrovskou převahu (4). Florance Artman cituje vyjádření tiskového tajemníka NATO Jamie Shea, který ohledně zločinů, spáchaných na Srbech v Kosovu a Metochii, řekl: „Buďte si jisti, že my (NATO) a tribunál jsme jeden celek…“ a „…jsem přesvědčen, že Louise Arbour (hlavní prokurátor) obviní pouze představitele jugoslávské národnosti, a nikoho jiného.“ (5).

Florance Artman, bývalá členka prokuratury, vysvětluje, že pro uspokojení potřeb prokuratury a jejích pomocníků byl vytvořen dokonce speciální orgán – „vojensko-analytický tým“. „Američané a Britové si pospíšili, aby si pro sebe zajistili tak kvalifikovaný personál, který by jim poskytl možnost řízení strategie trestního stíhání na dálku. Lidé z nejlepších výzvědných služeb a vojenští analytici, loajální svým vládám, byli bez sebemenších pochyb nejschopnějšími pracovníky tribunálu…“ (6).

Florance Artman uvádí, že prokurátor v procesu se Slobodanem Miloševičem, Geoffrey Nice, byl dlouholetým agentem britské tajné služby MI-6 (7). Uvádí, že Bill Stuebner, hlavní poradce hlavního prokurátora Richarda Goldstona, je agentem americké vojenské rozvědky (8). Artman píše, že tajná operace NATO, která vedla k likvidaci mnohých Srbů, obviněných Haagským tribunálem, měla název „Jantarová hvězda“ (9). K tomu dodejme, že známá spolupracovnice prokuratury ICTY v Srbsku, Nataša Kandič, podle dokumentů srbské státní bezpečnosti působila v 90. letech minulého století jako spolupracovník americké rozvědky (10).

Soubor svědectví, předložených Florance Artman, ukazuje na to, že obvinění proti Srbům nepsali vůbec nezávislí prokurátoři, ale agenti amerických a britských zvláštních služeb, „naprosto loajální ke svým vládám“. Tato jejich činnost zcela odporuje dokonce i pravidlům samotného tribunálu, nemluvě o normách OSN. Haagský tribunál plnil a plní zadání potrestat Srby a zatajovat zločiny spáchané na srbském národu.

Formálně byl Haagský tribunál založen Radou bezpečnosti OSN, protože jsou jeho zaměstnanci povinni dodržovat normy OSN. Charta OSN jasně říká, že personál a zaměstnanci této univerzální mezinárodní organizace nemohou plnit pokyny jakékoliv vlády (11). Prakticky identickou formulaci obsahuje Řád personálu OSN, na základě kterého jsou jeho zaměstnanci povinni „nevyžadovat si a neplnit pokyny jakékoliv vlády“ (12). Řád personálu OSN v části Obecná práva a povinnosti upřesňuje, že zaměstnanci OSN nemají právo kontaktovat jakoukoliv vládu nebo jejího zástupce ohledně zpráv, které nejsou známy veřejnosti. V případě, že zaměstnanec OSN daná pravidla poruší, podléhá sankcím, a již nemůže pracovat v OSN. Nicméně bez hledu na uvedené normy američtí a britští agenti nerušeně pracují v Haagském tribunálu roky, a plní tam úkoly a slouží zájmům svých vlád. Věc zašla už tak daleko, že Haagský tribunál odmítl vznést obvinění v souvislosti s pohrdání soudem proti Timothy McFaddenovi, řediteli věznice tribunálu, který předával představitelům amerického velvyslanectví tajné zprávy o zdravotním stavu, činnosti obhájců a soukromém životě Slobodana Miloševiče (13).

Údaje, předložené Florance Artman odpovědným byrokratům prokuratury ICTY, jsou dostatečným základem pro započetí vyšetřování činnosti a přestupků Haagského tribunálu OSN. Pokud americká a britská vláda tribunál zneužívají, pak to již není soud OSN, ale nástroj plnící příkazy Washingtonu a Londýna. A pokud nestranné vyšetřování ukáže, že práci Haagského tribunálu ovlivňovaly americké a britské agentury, tak to představuje dostatečný právní základ pro revizi rozhodnutí ICTY.

 

Odkazy

(1) Танјуг 20. јули 2011. године

(2) Мир и казна, Тајни ратови међународне политике и правде, Флоренс Артман, „Филип Вишњић“: Клуб Плус, 2007, стр. 50

(3) Dtto, str. 54 и 55.

(4) Dtto.

(5) Dtto, str. 61.

(6) Dtto, str. 89.

(7) Dtto, str. 123.

(8) Dtto, str. 150.

(9) Dtto, str. 159.

(10) См.: Полицијски досије, Војислав Шешељ, документ: DLXXXVIII.

(11) Повеља УН, Члан 100.

(12) Правилник за особље УН, Члан 1.

(13) См.: Одлуку у вези с покретањем истраге због непоштовања суда, 18. јули 2011. године, у предмету IT-02-54-Misc.6.

Гаагским трибуналом управляют ЦРУ и МИ6 vyšel 2. srpna na Fondsk.ru.

Překlad Zvědavec / 11. 8. 2011